Ředitel BIS Michal Koudelka nebyl v roce 2016 jmenován do funkce v souladu s platnými zákony


Specifická analýza (12105)


Zpravodajské služby musí působit v souladu s platnými zákony. Vážnější problém však nastává, když v souladu s platnými zákony nebyl do své funkce jmenován první muž zpravodajské služby čili její ředitel. Jak lze potom charakterizovat působení takové služby, když ji vede člověk bez zákonného oprávnění?


V předcházejícím produktu 11161 publikovaném v neděli 8. srpna 2021 jsme v jeho závěru k působení ředitele BIS Michala Koudelky uvedli následující poznámku:

Jako novinku musíme oznámit, že Koudelka navíc nebyl v roce 2016 jmenován v souladu s platnými českými zákony. A jak vidíme, tak stejně jako měl tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD) problémy naplnit literu všech zákonů, tak podobné problémy má dnes i premiér Babiš (ANO). Podrobné vysvětlení je součástí připravovaného produktu.

Následující den v pondělí 9. srpna potvrdil nezákonné jmenování Koudelky do funkce ředitele BIS v roce 2016 sám premiér Andrej Babiš, když vystoupil před novináři. Babiš před novináře předstoupil, aby jim těsně před jednáním vlády oznámil svůj návrh ohledně vedení Bezpečnostní informační služby (BIS) po skončení pětiletého mandátu stávajícího ředitele BIS Michala Koudelky. Babiš navrhoval, aby byl Koudelka po skončení svého funkčního období pověřen zastupováním na služebním místě „ředitel BIS“, a to do doby jmenování nového ředitele. Takto byl návrh formulován a posléze vládou také přijat. Nechceme se nyní zabývat tímto Babišovým úskokem, ale chceme vypíchnout, co v rámci svého vystoupení Babiš zmínil o jmenování Koudelky v roce 2016.


Celé vystoupení premiéra je možné zhlédnout v archivovaném pořadu České televize „Studio ČT24“ (vystoupení bylo uskutečněno v čase 15.03 – 15.07 hod.). Ve svém proslovu se Babiš vrátil k roku 2016, kdy byl Koudelka do funkce ředitele BIS jmenován, a v této souvislosti pronesl následující slova:


(…) Nejdřív bych chtěl říct, že ta mediální kampaň, která tady probíhá, z mého pohledu hlavně od opozice, je velice zvláštní a nestandardní. Já bych jenom připomněl, jak byl jmenován pan ředitel Koudelka v červenci 2016, kdy já jako koaliční partner jsem nebyl vůbec informován, a kde si to pan premiér Sobotka odhlasoval s panem Bělobrádkem. A já jsem vůbec nebyl informován. Ale to není podstatné. Já jsem pana vicepremiéra Hamáčka informoval o tom mém návrhu. (…)“


Babiš si zřejmě ani neuvědomil, co říká, a novináři to nechali bez povšimnutí – stejně jako v roce 2016. Podobně to nechala bez povšimnutí i tehdejší politická opozice. V českém politickém i novinářském prostředí se totiž mnoho zásadních věcí neřeší, a tím se ani nepokládají ty správné otázky těm správným lidem. Vše je podřízeno politickému boji o pochybnou vnitrostátní moc, kde většina novinářů svou prací podporuje své oblíbené politiky, a naopak ty neoblíbené svými příspěvky zase haní.


Babiš ke jmenování Koudelky v roce 2016 řekl jen malou část – spíše cosi naznačil. V této záležitosti je zásadní také to, co vlastně tehdejší Výbor pro bezpečnost projednával, a hlavně co neprojednával v souladu s platnými zákony a podle reálné situace. K tomu si přiblížíme a rozebereme stěžejní texty příslušných zákonů, činnost tehdejší vlády v čele s Bohuslavem Sobotkou a na to navázanou činnost dotyčného výboru Poslanecké sněmovny.